Zlozvyk jménem první dojem

Píšu zas po dlouhé době, ale již v plné síle. Už jsem měla sice rozpracované články - jeden o tom, jak probíhala maturita a druhý o produktech značky Renovality. Ale čas mě inspiroval k napsání článku, který ze sebe chci dostat - je o tom, jak hloupé je brát na první dojem. A jaká hloupost vlastně samotný první dojem je.

Pro mě je názor druhých opravdu hodně důležitý. I když se snažím, tak názory ostatních si opravdu beru k srdci a snažím se, aby mě měla většina lidí ráda. Ano, takhle to úplně nefunguje, vím, ale jsem prostě taková.

Ono je to s prvním dojmem velmi těžké. Poznáte osobu a buď na vás zapůsobí dobře, nebo taky ne a díky tomuto seznámení si zvolíte, zda s ní chcete trávit čas. Tohle vaše rozhodnutí vás může v budoucnu zklamat a zabolet.

Já si pamatuji, jak mi mamka vždy říkala, že nejdůležitější je první dojem. Podle toho, jak zapůsobím na učitele, tak si mě budou pamatovat všechny 4 roky na střední. Něco na tom pravdy je, ale je přece hloupé se zaměřit na to, jak na nás člověk zapůsobil první den a tak ho hodnotit celé 4 roky. Mám tady pár rad, jak se zachovat, když se vám někdo na "první pokus" nezdá:

1. Pokud na vás tedy někdo zapůsobil špatně, dejte mu druhou šanci. Většinou na druhé zkoušce poznáte teprve pravé chování člověka. Na prvním setkání mohl být stydlivý a nebo nemusel mít zrovna dobrý den.

2. Nesuďte člověka dle jeho rodiny, bydlení, stylu oblékání. Nic z toho neurčuje jeho pravý charakter.

3. Naučte se odpouštět. Tento bod nepotřebuje žádné další vysvětlení. Odpouštět neumí každý, ale je to velmi důležité.

4. Najděte společné téma. Pokud je na schůzce zrovna trapné ticho a nemáte si o čem povídat, zkuste najít společné téma. Může se to týkat okolního dění, koníčků,...

Když vám ale osoba opravdu nesedí, neztrácejte čas snažením a najděte si někoho, s kým vám bude fajn :-)